Spam zůstává spamem i v době nouzového stavu (?)

Na překvapivé zjištění (překvapivé pro klienta), že i toto je spam, jsem v poslední době narazila hned při několika konzultacích. Naposled se konkrétně jednalo o nabídnutí služby za mnohem výhodnějších podmínek nebo dokonce zcela zdarma. Chápu, že se nám často může zdát, že když té druhé straně chceme pomoct, dokonce i úplně nezištně, tak to přeci nemůže být spam. Protože spam vnímáme jako ty hodně obtěžující maily typu „Moniko, právě jste vyhrála v loterii.“ anebo reklamy na pomůcky erotické, proti chrápající anebo hubnoucí.

Než se dostanu k ryze právnímu vymezení spamu, mám pro Vás jednu jednoduchou pomůcku, která Vám pomůže většinu spamů (kterých byste se případně chtěli dopustit) rychle rozeznat.

Poprvé jsem ji myslím použila ještě na začátku GDPR šílenství, když se mi nedařilo klientku přesvědčit, že opravdu není dobrý nápad nadále posílat nabídky realitních služeb těm, kteří mají v katastru nemovitostí u svých nemovitostí vedené exekuce. Bylo to tedy vylepšené tím, že měla k dispozici přímo databázi i s telefonními čísly a e-maily. Sama tuto službu vnímala jako pomoc lidem, kteří se ocitli v nezáviděníhodné situaci a ona by jim díky své praxi dokázala rychle nalézt vhodné kupce nebo přímo nemovitost odkoupit, doplatit exekuci a ještě většinou zajistit i nějaký přebytek, který mohli použít pro další život.

Až v okamžiku, kdy jsem ji postavila do pozice té druhé strany, které přijde přesně ten e-mail, který ona jinak posílala a zeptala se jí, jak by tu situaci vnímala, mi řekla – „No tak to by mě dost naštvalo!“ Samozřejmě jsme hledaly další cesty, jak by mohla ve své činnosti pokračovat, aniž by porušovala právní předpisy.

Na uvedeném příkladu se dá dobře ukázat i to, že pouhá skutečnost, že jsme uvedení v nějakém veřejném seznamu, databázi, včetně katastru nemovitostí nebo obchodního rejstříku, vůbec neznamená, že naše osobní údaje tam uvedené jsou tím volně k dispozici pro zasílání obchodních nabídek.

A teď zpět k právu.

VE KTERÉM PRÁVNÍM PŘEDPISE NAJDEME DEFINICI SPAMU?

Kupodivu v žádném. Nikde v právních předpisech pojem „SPAM“ nenajdete. Existuje ovšem zákon č. 480/2004 Sb., o některých službách informační společnosti. A v něm je v § 2 písm. f) definováno OBCHODNÍ SDĚLENÍ:

„Obchodním sdělením se pro účely tohoto zákona rozumí všechny formy sdělení, včetně reklamy a vybízení k návštěvě internetových stránek, určené k přímé či nepřímé podpoře zboží či služeb nebo image podniku osoby, která je podnikatelem nebo vykonává regulovanou činnosti.“

Pokud mluvíme o spamech, pak ve většině případů jde o NEVYŽÁDANÁ obchodní sdělení. Dovolím si pro jistotu upozornit, že uvedené vymezení se týká jen obchodních sdělení šířených elektronickými prostředky, tj. nejčastěji e-mailem, ale nejen e-mailem (k čemuž se ještě za chvíli vrátím).

Dozorujícím orgánem je pro šíření nevyžádaných obchodních sdělení podle výše zmíněného zákona Úřad pro ochranu osobních údajů. V jeho odpovědích na nejčastější otázky k zákonu najdete užitečné informace a mimo jiné se například dozvíte, že obchodním sdělením je i e-mail, kde pouze uvedete (bez dalšího) odkaz na webové stránky anebo žádáte o udělení souhlasu k zasílání obchodních sdělení. Stejně tak může být obchodním sdělením přání k svátku, narozeninám nebo k Velikonocím.

OBCHODNÍ SDĚLENÍ PODLE ZÁKONA Č. 480/2004 SB. VERSUS GDPR

Často se setkávám s tím, že mi klient řekne: „Ale to přeci posílám na základě oprávněného zájmu, takže to je v pořádku.“ Věc má ovšem dvě roviny. U obchodních sdělení posílaných elektronickými prostředky je potřeba řešit jak soulad s GDPR (a mít titul pro takové zpracování osobních údajů, kterým může samozřejmě být jak oprávněný zájem podnikatele, tak souhlas adresáta), tak i splnění podmínek zákona o službách informační společnosti.

Kdy je tedy možné legálně poslat obchodní sdělení (s využitím elektronických prostředků) aniž by se jednalo o spam? Odpověď najdete v § 7 zákona. Podrobněji se k tématu vrátím v samostatném článku.

OBCHODNÍ SDĚLENÍ A DATOVÉ SCHRÁNKY

Možná jste zaznamenali, že v souvislosti s aktuálním nouzovým stavem byla dána možnost bezplatně posílat přes datovou schránku zprávy i fyzickým a právnickým osobám. Dosud tato možnost byla zpoplatněna (i když stále o dost méně než doporučený dopis, u kterého není tak rychlé doručení).

Ráda bych upozornila, že i zpráva zasílaná datovou schránkou podléhá pravidlům zákona o službách informační společnosti. Raději proto stále datovou schránku používejte jen k individuální komunikaci a vyvarujte se oslovování jiných osob s obchodními nabídkami. Samozřejmě, pokud posíláte například výzvu k úhradě dlužné částky anebo navazujete na dosavadní obchodní komunikaci, je to v pořádku a zprávu datovou schránkou bez obav pošlete.

A co pozitivního dodat závěrem? Při splnění podmínek § 7 zákona můžete bez obav posílat obchodní sdělení svým dosavadním zákazníkům. A pro získání souhlasu od těch ostatních (co ještě zákazníky nejsou) stále docela dobře funguje kvalitní produkt, služba nebo obsah. Takže šance tu je.