Pro účely Původce to bude souhrnné označení pro všechny, kteří v rámci spolupráce  objednávají nějaké služby pro sebe (například administrativní podporu, napsání článku na blog) nebo subdodavatele pro své zakázky (napsání článku na blog klienta).

Službami samozřejmě mohou být i řemeslné činnosti, subdodávky ve stavebnictví, zemědělství. Spolupráce může probíhat v rámci realitních služeb, finančních služeb a v rámci odkazů na zajímavá soudní rozhodnutí se dostane třeba i na operátorky erotických live chatů. 

V občanském zákoníku najdete pojem "objednavatel" u některých typů smluv. Tady v Průvodci budeme tento pojem využívat šířeji a mnohem víc obecně.

Pokud by se spolupráce na IČO dostala do roviny švarcsystému, objednavatel se fakticky dostává do pozice zaměstnavatele. 

I tento pojem používám v Průvodci šířeji a obecněji, než je užíván v občanském zákoníku. Dodavatelem je tu každá OSVČ, která dodává své služby jinému podnikateli. Ať už se smlouva mezi ním a druhým podnikatelem jmenuje jakkoli. 

Při zakázané formě spolupráce v podobě švarcsystému je dodavatel fakticky v pozici zaměstnance.

Jakákoli smlouva uzavřená mezi Objednatelem a Dodavatelem. Co do formy může být uzavřená: 

• písemně (doporučuji) - nemusí to být formální text o mnoha stránkách; smlouvou může být i pár vět v e-mailu,
• ústně (moc nedoporučuji, pokud nemáte současně aspoň nějakou související písemnou komunikaci, opět stačí v e-mailu nebo nejste jinak schopni prokázat existenci a podmínky spolupráce, zvlášť při nikoli malé jednorázové spolupráci),
• konkludentně (platí v podstatě totéž, co u ústní formy) - uzavírá se přímo konkrétním jednáním (dobře se představuje u kupní smlouvy - v obchodě je vystavené zboží k prodeji, vy ho dáte do košíku a zaplatíte; aniž by padlo jediné slovo nebo se napsal jakýkoli text).

Při spolupráci může být uzavřená:

• typová smlouva = konkrétní typ smlouvy přímo popsaný v zákoně, zpravidla v občanském zákoníku. Například to může být Smlouva o dílo. V praxi je využívaná i Smlouva příkazní, Smlouva zprostředkovatelská, Smlouva o obchodním zastoupení.
• netypová (tzv. inominátní) smlouva = jakákoli smlouva, která není jako smluvní typ v zákoně. "Jakákoli" berte trochu s rezervou. Sice platí smluvní volnost, ale nemůžete se dohodnout na spolupráci na něčem, co je zákonem zakázané nebo k čemu nemá OSVČ odpovídající oprávnění. Z této kategorie nejspíš v praxi potkáte Smlouvu o spolupráci, Smlouvu o marketingových službách, Smlouvu o zajištění služeb, Rámcovou smlouvu.

Nelegální práce je širší pojem než švarcsystém. Patří sem totiž jak švarcystém, tak i nelegální práce cizinců pracujících bez příslušného povolení nebo oprávnění. V Průvodci budu o nelegální práci mluvit pouze v souvislosti se švarcsystémem.

Přímo pojem švarcystém v zákoně nenajdete. Ale najdete definici té nelegální práce, které se říká běžně švarcsystém.

Lidsky popsané je to stav, kdy sice naoko se smluvní strany tváří, že mezi sebou spolupracují na bázi obchodního partnerství, tj. jako rovnocenní partneři, ale ve skutečnosti spolupráce funguje tak, jako by šlo o (nadřízeného) zaměstnavatele a (podřízeného) zaměstnance. 

Slovy zákona, konkrétně § 5 písm. e) bod 1 zákona o zaměstnanosti zní definice takto: 

"e) nelegální prací práce, která má znaky závislé práce podle § 2 odst. 1 zákoníku práce a je konána fyzickou osobou mimo pracovněprávní vztah; to neplatí, pokud výkon této práce mimo pracovněprávní vztah umožňují jiné právní předpisy"

Podrobně se ke švarcsystému dostaneme v samostatné lekci. Jen tu ještě rovnou upozorním, že po poslední novele nám zákon o zaměstnanosti výslovně stanoví, že: 

"Pro posouzení toho, zda se jedná o nelegální práci, není podstatná délka výkonu této práce." 

O švarcsystém tak může jít i v případě jednorázové, krátké spolupráce.

Tento pojem najdete definovaný v zákoníku práce, v § 2 takto: 

"§ 2

(1) Závislou prací je práce, která je vykonávána ve vztahu nadřízenosti zaměstnavatele a podřízenosti zaměstnance, jménem zaměstnavatele, podle pokynů zaměstnavatele a zaměstnanec ji pro zaměstnavatele vykonává osobně.

(2) Závislá práce musí být vykonávána za mzdu, plat nebo odměnu za práci, na náklady a odpovědnost zaměstnavatele, v pracovní době na pracovišti zaměstnavatele, popřípadě na jiném dohodnutém místě."

Opět jednoduše lidsky - je to práce vykonávaná zaměstnancem pro zaměstnavatele. Tím, kdo rozhoduje o tom co, kdy, kde, jak a za kolik má zaměstnanec udělat a za kým také jde odpovědnost směrem ven v přpadě problémů, je zaměstnavatel. Zaměstnanec práci vykonává na základě pokynů zaměstnavatele a zásadně osobně. 

Pokud naplňuje spolupráce na IČO výše uvedené znaky závislé práce (probereme si je ještě mnohem podrobněji v samostatné lekci), je to ve většině případů problém, protože půjde o švarcsystém. Pokud naplňuje jen některé znaky, problém to naopak nejspíš nebude. V praxi ovšem nebývá vždy jednoduché posoudit, jestli některé znaky naplněné jsou nebo nejsou.