Ochrání podnikání prostřednictvím s.r.o. váš soukromý majetek?

Jste-li „pouze“ společníkem s.r.o., odpověď je ANO, OCHRÁNÍ. Až na výjimky, o kterých se zmíním za chvíli, a které se vás téměř jistě týkat nebudou. Jste-li nejen společník, ale i jednatel s.r.o., ochrana už je velmi relativní. Zejména ve chvíli, kdy by se s.r.o. dostalo do úpadku a dojde k insolvenčnímu řízení.

Při splnění určitých podmínek pak může mít takový jednatel dokonce povinnost uhradit ze svých soukromých prostředků rozdíl mezi hodnotou majetku s.r.o. (často v tu dobu i nulovou) a celkovou výší dluhů s.r.o.

Jak zajistit plnou ochranu společníka?

Společník ručí za případné dluhy s.r.o. pouze do výše, ve které dosud nesplatil svůj vklad do základního kapitálu. Pokud je celý vklad splacený, společník za dluhy neručí.

Vyplývá to z ustanovení § 132 odst. 1 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích (v dalším textu jako „ZOK“).

(1) Společnost s ručením omezeným je společnost, za jejíž dluhy ručí společníci společně a nerozdílně do výše, v jaké nesplnili vkladové povinnosti podle stavu zapsaného v obchodním rejstříku v době, kdy byli věřitelem vyzváni k plnění.

Jak vidno, důležitá je výše nesplaceného vkladu zapsaná v obchodním rejstříku. A rozhodný je den, kdy věřitel s.r.o. společníka coby ručitele vyzve ke splnění dluhu s.r.o.

Vklad do s.r.o. může být peněžitý i nepeněžitý (např. nemovitost). Při zakládání s.r.o. musí být nepeněžité vklady splaceny ještě před zápisem s.r.o. do obchodního rejstříku. Tady tedy nebezpečí v podstatě nehrozí. Na peněžité vklady ze zákona stačí před zápisem do obchodního rejstříku splatit i jen 30 %. Zbylá část může být splacena dle zákona do 5 let (společenská smlouva s.r.o. může stanovit lhůtu kratší).

Pokud jako zakládající společník nesplatíte rovnou celý vklad, víte o tom a patrně si doplacení ohlídáte.

Pozor na situaci, kdy vstupujete do již existujícího s.r.o. Zpravidla tak, že kupujete podíl v s.r.o. Nezapomeňte si ověřit, zda je celý vklad, kterému kupovaný podíl odpovídá, splacený. Zjistíte to jednoduše nahlédnutím do obchodního rejstříku.

Vzhledem k tomu, že vklady do základního kapitálu s.r.o. se již řadu let můžou pohybovat i v jednotkách Kč, nemusí nutně ani nesplacený vklad znamenat problém. Aspoň co do ručení společníka. Jinak i pro nesplacenou 1 Kč vkladu může proběhnout vyloučení společníka (viz § 151 odst. 2 ZOK).

Jen pro úplnost. Bavíme se o ochraně společníka, který se fakticky nepodílí na činnosti a podnikání s.r.o., je „jen“ majitelem. Ochrana by se nevztahovala na excesy typu zpronevěry majetku s.r.o., podvodu apod. To už bychom byli i v rovině trestního práva.

Jak ochránit jednatele?

• Zaklínadlem „péče řádného hospodáře“ a
• plněním povinností, které jsou spojené s funkcí jednatele.

Zaklínadlo je spolehlivé, leč jeho obsah není úplně jednoznačný. Povinností jednatele je mnoho. Ne všechny musí plnit jednatel sám osobně. Může si vzít pomoc. I tu musí vybírat s péčí řádného hospodáře. A nejen vybírat, ale i kontrolovat.

Budiž útěchou, že jednatel sice odpovídá za to, že jedná s péčí řádného hospodáře, ale neodpovídá za to, že i přes veškerou péči občas něco špatně dopadne. Zkrátka i zákony a soudy počítají do jisté míry s tím, že podnikání je o riziku, a že i přes veškerou přípravu nemusí dopadnout dle očekávání.

Co hrozí jednateli, když se s.r.o. dostane do úpadku?

Když by se očekávaný výsledek nedostavoval až do té míry, že by se s.r.o. dostalo do úpadku, je jednatel povinný podat insolvenční návrh. Pokud ho přesto nepodá, může se mu to nevyplatit. Patrně návrh podá některý z věřitelů a jednatel potom věřitelům odpovídá za újmu, kterou jim nepodáním insolvenčního návrhu způsobil.

O jakou újmu jde? O rozdíl mezi výší pohledávky, která byla věřiteli v insolvenčním řízení uznána a částkou, kterou opravdu věřitel v insolvenčním řízení na pohledávku obdržel. V praxi to tedy může být celá výše uznané (zjištěné) pohledávky.

Pokud jednatel svým jednáním (ať už tím, že něco konal anebo naopak nekonal) v rozporu s péčí řádného hospodáře k úpadku přispěl, může mu být mimo jiné insolvenčním soudem uloženo vrátit (do majetkové podstaty s.r.o.) to, co od s.r.o. obdržel, a to až za období 2 let zpět před zahájením insolvenčního řízení. Tj. vrátit odměnu vyplacenou dle smlouvy o výkonu funkce jednatele, ale i další obdržená plnění.

Ručení jednatele za závazky s.r.o.

Máme tu i situaci, kdy jednatel bude povinen plnit věřiteli místo s.r.o., aniž by přitom muselo být s.r.o. v úpadku nebo v insolvenčním řízení.

Musí být současně splněné 2 podmínky (§ 159 odst. 3 občanského zákoníku):

• Porušením povinností při výkonu funkce jednatele způsobil s.r.o. újmu a tuto újmu dosud nenahradil.
• Věřitel se nemůže domoct plnění dluhu od s.r.o. (takový dluh vůbec nemusí souviset s porušením povinností jednatele).

Jen když jsou splněny obě podmínky, ručí jednatel za dluh s.r.o. vůči věřiteli. A to jen do výše, ve které nenahradil s.r.o. způsobenou újmu.

Mimochodem, tato povinnost se netýká pouze jednatelů s.r.o., ale i jiných členů volených orgánů právnických osob.