něco navíc

skrytý potenciál obchodních podmínek 

OBCHODNÍ PODMÍNKY "PŘED A pO"

Do mých aktuálních obchodních podmínek (dále jen "VOP") jsem přidala ustanovení týkající se úplně nového produktu. Tím produktem je tištěný Právní diář.

Ke stažení máte k dispozici:

  • text VOP v původním znění, před úpravou,
  • text, kde jsou formou revizí viditelné provedené změny. Nový text jsem v podstatě jen překopírovala z jedněch mých vzorových podmínek, které aktuálně mám v nabídce. Jen jsem si tam upravila text do jednotného čísla  a upravila konkrétní lhůty, název produktu.
  • text finální, po přijetí všech změn. Ten bych mohla rovnou umístit na svůj web. Pokud bych právní diář jako produkt opravdu měla a chtěla nabízet. Zatím posloužil jen jako příklad, jak do VOP se službami, digitálním obsahem, webináři a živými vzdělávacími akcemi doplnit prodej fyzického produktu. V praxi by to šlo úplně stejně i pro případ, že bych těch fyzických produktů chtěla mít víc. Klidně klasický e-shop. I když tam už bych osobně dala přednost spíše e-shopu na samostatné doméně nebo subdoméně a zřejmě i samostatným VOP.

ČASTÉ CHYBY V OBCHODNÍch PODMÍNKách

ŠPATNÁ INSPIRACE

  • Okopírované obchodní podmínky od jiného podnikatele bez provedení potřebných úprav (pomíjím autorská práva apod.)
  • Podnikatel vezme části textů z různých obchodních podmínek, udělá z nich jeden text a buď si některé části odporují anebo tam nějaká podstatná část vypadne.

TEXT V OBCHODNÍCH PODMÍNKÁCH NEODPOVÍDÁ TOMU, JAK JE TO V REALITĚ

Potkávám různé variace, např.:

  • Objednávkový proces probíhá jinak (ve VOP objednávkový formulář, v realitě klient posílá prostý e-mail anebo telefonuje).
  • V realitě jsou úplně jiné dodací lhůty, splatnost ceny, vystavování faktur (zálohových i vyúčtovacích).

TEXT V OBCHODNÍCH PODMÍNKÁCH NEODPOVÍDÁ TOMU, CO JE NA WEBU

Jednoduše, na prodejní stránce je popisováno něco jinak, než v obchodních podmínkách. Pokud jde "jen" o doplnění, může to být v pořádku. Například ve VOP máte obecně uvedeno, že poskytujete garanci vrácení peněz nad rámec zákona a garanční lhůtu najde klient v popisu konkrétního produktu.

  • Pokud ale ve VOP bude garance vrácení peněz 20 dní a na webu 30 dní, počítejte s tím, že velmi pravděpodobně (zejména u spotřebitele) garantujete oněch 30.
  • Na webu uvedeno, že klient nemůže odstoupit od smlouvy v okamžiku, kdy mu je zpřístupněný  online kurz, ale ve VOP krásně popsaná možnost odstoupit od smlouvy ve 14denní lhůtě od uzavření smlouvy.

V OBCHODNÍCH PODMÍNKÁCH SE POUŽÍVÁ ŠPATNÝ TYP SMLOUVY

Nejvíce vzorových obchodních podmínek se dá na internetu i zdarma zřejmě najít pro e-shopy. Klasický prodej zboží. Kupní smlouva. Pokud také prodávate zboží, je to ok. Pokud například poskytujete digitální obsah nebo služby, kupní smlouvu použít nemůžete. Smluvní vztah se v tomto případě musí řídit smlouvou o poskytování digitálního obsahu (ta do 6.1.2023 v našem právu neexistovala).

  • Máme sice smluvní volnost, ale jen do okamžiku, kdy je na druhé straně spotřebitel. A ten má o dost jiná práva a nároky dle smlouvy kupní oproti smlouvě o poskytování digitálního obsahu. Smluvní prostor se nám tu právními předpisy dost zužuje.

SPOTŘEBITEL NEBO JINÝ KLIENT?

Jak už jsem naznačila, spotřebitel má dost práv přímo ze zákona. Bez ohledu na to, jestli se na ně pamatuje v obchodních podmínkách. Pokud máte mezi klienty jak spotřebitele, tak i podnikatele anebo nepodnikající právnické osoby, začněte tím, že si ujasníte, jestli i těm ne-spotřebitelům chcete dát stejné nároky, stejná práva. I když ze zákona nemusíte. Ale můžete. A podle toho se vyhněte chybám, které v tomto ohledu vídávám:

  • Všude v textu VOP se mluví o Klientovi nebo Kupujícím. I v té části, kdy se píše o odstoupení od smlouvy ve 14denní lhůtě, o reklamacích. Pokud chcete "vyšší nároky" přiznávat jen spotřebitelům, pište v těchto částech o Spotřebiteli, ne obecně o Klientovi nebo Kupujícím.
  • Máte v textu větičky typu: "Tyto obchodní podmínky se použijí jen pro kupující, kteří jsou spotřebiteli. Pro ostatní kupující se tyto obchodní podmínky nepoužijí." Text je zcela v pořádku. Ale zeptám se - víte, jakými podmínkami se řídí váš obchodní vztah s ostatními kupujícími? Ve většině případů totiž pro ně nejsou nikde připravené jiné obchodní podmínky. Ani se s nimi nesepisuje samostatná smlouva. Takže... takový vztah se řídí přímo zákonem, zejména občanským zákoníkem. Ten ve svých §§ spoustu situací řeší. Ale ne vždy tak, jak byste si představovali anebo očekávali. Přitom zrovna ve vztahu s jinými podnikateli tu smluvní volnost máte obrovskou. Spousta věcí jde dohodnout jinak, než je napsáno v zákoně. Škoda se o tuto výhodu připravit. 

odstoupit od smlouvy nebo reklamovat?

Není odstoupení od smlouvy jako odstoupení od smlouvy. To jedno může přímo na základě zákona učinit pouze spotřebitel, ve 14denní lhůtě a nemusí k tomu mít ani žádný důvod. Prostě odstoupí (ano, jsou přímo v zákoně i výjimky, kdy to nelze)

Druhé odstoupení může učinit nejen spotřebitel, ale i podnikatel nebo jiný klient/zákazník. A není vázané na 14denní lhůtu. Klient ovšem může odstoupit jen na zákadě pádného důvodu (zákonný nebo sjednaný ve smlouvě). Zpravidla jde o zásadní porušení smlouvy nebo pochybení druhé smluvní strany.

Rozdíly jsem shrnula na jednu A4. Tu si můžete stáhnout hned tady pod tímto textem.

Reklama - aneb jak se vyzbrojit na podzimní a vánoční kampaně (z pohledu práva)

Než se vrhnete na reklamní kampaně, doporučuji si připomenout (anebo objevit) právní pravidla pro reklamu a obchodní sdělení.

Úplně stručně, co si ohlídat:

  • Je na nabízený produkt/službu vůbec reklama povolená?
  • Pokud reklama povolená je, platí pro ni nějaká omezení? Pozor i na omezení v podobě "cílových skupin" (typicky věkové omezení anebo zákaz reklamy na laickou veřejnost).
  • Pokud musí být v reklamě povinně uvedena nějaká slova, tvrzení, mám je tam?
  • Nedopouštím se v reklamě nějaké zakázané/nedovolené praktiky? Tady pozor zejména na srovnávací reklamu, klamavou reklamu, dobré mravy, parazitování na pověsti, různé agresivní praktiky. 
  • Nenabízím v reklamě něco, co vím, že nemůžu splnit (v pořádku bude zjevné reklamní přehánění, ale pozor, hranice je velmi tenká)? Nemám tam nepravdivé údaje?
  • Pokud reklamu zasílám v podobě obchodního sdělení e-mailem nebo jinou formou elektronické komunikace - je řádně označeno jako obchodní sdělení, je tam odesílatel, možnost odhlášení z odběru dalších podobných sdělení a hlavně posílám pouze na ty kontakty, na kteé posílat smím? 
  • Jde-li o reklamu na sociálních sítích a v médiích, je řádně jako reklama označená?
  • Reklama - letáčky, plakáty - jde jen do těch poštovních schránek, kam smí anebo je pouze na výlepových místech k tomu určených (což zpravidla znamená i předem zaplacená)?
  • Influenceři - pokud je využívám, máme daná jasná pravidla i mezi sebou? A kontrolní a sankční mechanismy?
  • Reklama - sponzoring - pozor na správnou volbu smlouvy (zejména z pohledu daňových dopadů).
  • Zpracovává pro mě reklamu někdo jiný? Platí obdobné, jako u influencerů - jasně nastavená pravidla (a odpovědnost) jsou základ. A pozor, kdyby vznikl problém, tak (zvlášť bez smlouvy) vůbec nemusí stačit, že řeknete, že reklamu pro vás zpracovával někdo jiný a je to jeho odpovědnost.
  • Je součástí reklamy sleva? Pokud cílím na spotřebitele, musím se řídit i pravidly pro slevy v zákoně o ochraně spotřebitele.
  • Jsou v reklamě reference? I ty mají speciální pravidla, jde-li o spotřebitelské recenze.