platební rozkaz

Případ jedné směnky. Když se v právu hraje o formu a o čas :(

Směnky mohou být požehnáním i prokletím. Zvlášť v okamžiku, kdy věc doputuje až před soud. V tomto článku nemám v úmyslu podniknout podrobnou exkurzi do tajů směnečného práva. O směnce a jejích formálních náležitostech bude článek jen zčásti. Mým záměrem je upozornit i na fenomén času, lhůt v právu. A ukázat to na jedné úplně čerstvé kauze.

Směnka a její forma

Směnka je cenný papír. S tím souvisí i to, že jsou na její formu a náležitosti jsou kladeny docela přísné nároky. Takže ač sama upřednostňuju co nejvíc lidskou a neformální komunikaci i v právu, tak u směnky si dávám velký pozor na to, aby v ní bylo vše co má a naopak nebylo něco, kvůli čemu by mohla být zpochybněna její platnost.

I bez nadsázky se dá směle tvrdit, že směnka je institut nadčasový. Právní úpravu totiž stále zajišťuje Zákon směnečný a šekový z roku 1950. Možná trochu překvapivé je, že ač je směnka velmi formální, můžete si ji lehce “vyrobit” i doma. Ať už v nějakém textovém editoru a vytisknout a jen opatřit podpisem (případně podpisy, je-li tam například i ručitel) anebo dokonce i celou vypsat ručně. V tom je současně skryté i nebezpečí. Nejednou jsem se setkala s tím, že měl klient nebo protistrana pocit, že jen podepsal nějaký papír a určitě to nemohla být směnka.

Každá směnka musí obsahovat označení “SMĚNKA”, a to v jazyce, ve kterém je vystavena. Pokud tam slovo směnka není, nemůže jít o směnku.

Na co si dát pozor a kontrolovat u směnky vlastní?

Náležitosti směnky najdete přímo ve zmíněném zákoně a liší se podle toho, zda jde o směnku vlastní nebo cizí.

Dovolím si hodně zjednodušit a předpokládat, že se v praxi potkáte hlavně se směnkou vlastní. To je směnka, kdy ten, kdo ji vystavuje, je povinen i platit. Oproti tomu cizí směnka je typicky tak, kdy ji sice vystavíte, ale proplácí ji na základě příkazu ve směnce obsaženém banka nebo jiná třetí osoba.

Směnka vlastní musí obsahovat následující náležitosti. Ovšem jak je pro právo typické, i tady jsou výjimky. U některých náležitostí totiž zákon uvádí, že když na směnce nejsou, nezpůsobuje to její neplatnost a rovnou k tomu připojuje i konkrétní pravidla (viz níže). A teď k těm náležitostem:

1. označení, že jde o směnku, pojaté do vlastního textu listiny a vyjádřené v jazyku, ve kterém je tato listina sepsána. O tom už jsem se zmínila, slovo “směnka” zkrátka nesmí chybět. A není dobré spoléhat na to, že se později doplní.

2. bezpodmínečný slib zaplatit určitou peněžitou sumu. To znamená, že nemůžete do smlouvy dát nějakou podmínku a plnění ze směnky vázat až na její splnění. Pokud není v okamžiku vystavení směnky uvedena i částka, půjde zřejmě o blankosměnku. Vrátím se k ní ještě v dalším textu. Je-li rozdíl mezi sumou uvedenou číslem a slovně, platí slovní vyjádření.

3. údaj splatnosti. Nejsrozumitelnější je, když se splatnost uvede konkrétním datem. Jsou ovšem i další možnosti. Například uvedení “splatná na viděnou”. To znamená, že je splatná při jejím předložení. Pokud ve směnce údaj o splatnosti vůbec není, neznamená to její neplatnost. Zákon říká, že v takovém případě je splatná na viděnou. Splatnost nikdy nemůže být dříve než v den vystavení směnky! Více najdete případně v § 33 zákona.

4. údaj místa, kde má být placeno. Může to být obec, konkrétní adresa nebo i jinak určené místo. Pokud nebude o místě placení ve směnce nic uvedeno, pak dle zákona platí, že je jím místo vystavení směnky a pokud ani to uvedeno není, tak místo uvedené u jména výstavce. Pozor! Pokud na směnce je uvedené platební místo, ale je neurčitě vymezené, tak tuto chybu nelze nahradit tím, že jako “náhradní” místo vezmeme místo vystavení nebo uvedené u jména výstavce.

5. jméno toho, komu nebo na jehož řad má být placeno. Placeno může být jak fyzické, tak i právnické osobě. Taková osoba musí být jasně identifikovatelná. Proto u fyzické osoby uveďte aspoň jméno a příjmení a datum narození, u právnické název a IČ. “Řad” má význam v okamžiku, kdy se směnka dál převede na jinou osobu, i taková osoba (na jejíž řad má být plněno) musí být jasně identifikovatelná.

6. datum a místo vystavení směnky. Chybějící datum vystavení způsobuje neplatnost směnky. Pokud by nebylo výslovně uvedené místo vystavení, považuje se za něj místo uvedené u jména výstavce.

7. podpis výstavce. Měl by být až na konci směnky, zpravidla je v pravém dolním rohu, aby bylo zřejmé, že výstavce podepisuje celý text směnky. Podpis musí být vlastnoruční. Pozor na podpisy v případě, kdy směnku vystavuje právnická osoba. Je dobré si ověřit, že může právnickou osobu zavazovat (tj. typicky statutární orgán).

Doložky a další fígle:

Kromě povinných náležitostí mohou být na směnce i další údaje, které mohou mít vliv na práva a povinnosti osob při realizaci směnky, odpovědnost za její proplacení apod. Zpravidla se tyto údaje zahrnují pod název “doložky”. Uvedu aspoň 3.

  • Doložka “nikoli na řad” – tou vyloučíte, že by jednoduše mohla být směnka převedena na jinou osobu tím, že by se pouze na její rubovou stranu uvedla další osoba, které se (místo té původní) má platit. Tj. směnku nelze převést rubopisem.
  • Doložka “bez protestu” – tato doložka značně ulehčuje realizaci směnky. Vylučuje totiž povinnost směnku protestovat. Jednoduše stačí, že směnka není ve splatnosti uhrazena a rovnou další den po splatnosti je možné se u soudu domáhat vydání směnečného platebního rozkazu. Když doložka na směnce uvedená není, je potřeba nejdřív směnku k proplacení formálně předložit (resp. učinit další kroky, než je možné přistoupit k vymáhání soudně).
  • Doložka “per aval” – tou se uvádí ručitel. Pokud máte být u směnky ručitelem, opravdu pečlivě zvažte, zda je to dobrý nápad.

Kromě doložek můžete proces realizace směnky ovlivnit například i přímo volbou platebního místa. Tím totiž můžete ovlivnit i to, jaký soud bude o případném sporu rozhodovat.

O vydání směnečného platebního rozkazu totiž může rozhodovat jak krajský soud, v jehož obvodu má dlužník bydliště / sídlo, tak i krajský soud, v jehož obvodu je platební místo.

Blankosměnka

Pojem blankosměnka v zákoně nenajdete. Mluví o ní jako o směnce, která při vydání nebyla úplná. Počítá se s tím, že má být doplněna dle dohody stran. A opět pozor – taková dohoda o vyplňovacím oprávnění vůbec nemusí být písemná. V praxi stačí, že výstavce vydá (oprávněné) osobě, tj. zpravidla věřiteli z nějakého závazkového vztahu neúplně vyplněnou směnku s tím, že ten ji pak vyplní o chybějící náležitosti. Pokud dohoda o vyplnění nebude písemná, velmi těžko se prokáže, že si ji ten, kdo ji pak uplatňuje, nevyplnil úplně jinak.

Pokud směnka slouží k zajištění splnění nějakých konkrétních závazků vyplývajících ze smlouvy, rozhodně doporučuji přímo do takové smlouvy dát jasná pravidla pro vyplnění.

Směnečný platební rozkaz

Postupně se vracím zpět k fenoménu času, o kterém má být tento článek především.

Představte si, že jste uzavřeli smlouvu. Ve smlouvě byly sjednány nějaké povinnosti a současně bylo sjednáno, že povinná strana vystaví pro oprávněnou blankosměnku. A že když nebudou povinnosti včas splněny, tak oprávněná strana může do směnky vyplnit částku odpovídají součtu nesplněných (peněžitých) závazků po splatnosti.

A teď si představte, že dojde k doplnění blankosměnky a je tam uvedena konkrétní částka. Třeba 300.000 Kč. A ten, kdo směnku doplnil (rovnou mu říkejme “žalobce”) poslal výstavci směnky (dále jen “žalovaný”) dopis, kde vyzývá k úhradě 300.000 Kč do týdne s tím, že jinak se obrátí na soud.

V konkrétním kauze, kde jsem byla soudem ustanovena jako zástupce žalovaného (v roce 2019) přesně k takovému uplatnění došlo v roce 2016. Žalovanému pak od soudu přišel směnečný platební rozkaz na uvedenou částku plus náklady řízení a další související částky s tím, že buď má do 15 dnů zaplatit anebo podat námitky v téže lhůtě.

A tady vstupuje významně na scénu čas. Směnka má totiž i to kouzlo, že se povinné straně velmi těžce proti jejímu uplatnění brání, pokud směnka splňuje formální náležitosti.

Není-li k dispozici i výše zmíněné ujednání o podmínkách pro vyplnění, pak je při dodržení formálních náležitostí v podstatě nemožné z pozice dlužníka spor vyhrát. A i v případě, že došlo k porušení dohody o vyplnění a je to prokazatelné, tak takové námitky musíte dostatečně podrobně uvést už přímo v námitkách, ve stanovené 15denní lhůtě.

V “naší kauze” se žalovaný rozhodl v počátku bránit sám. Věděl totiž, že k porušení vyplňovacího oprávnění došlo. Že reálně své závazky plnil, takže nemělo být na směnku co k vyplnění. Jenže do námitek to popsal velmi obecně. O něco lépe to specifikoval později, ovšem až po uplynutí námitkové lhůty.

O pár let později jsem se k věci dostala jako ustanovený zástupce. V tomto týdnu jsem se účastnila prvního jednání (předtím již 2 proběhla, v době, kdy žalovaný nebyl zastoupený). Pročetla jsem si dostupné materiály a zjistila, že žalobce vůbec ani neudělal kroky, které v případě údajného porušení povinností žalovaným udělat měl. Tím by ani nemělo dojít k pochybnostem, jestli žalovaný něco porušil nebo ne a naprosto by odpadlo i prokazování ohledně zneužití vyplňovacího oprávnění. Jenže toho si žalovaný dříve nevšiml a v námitkách to neuplatil.

U soudního jednání jsem námitku přeci jen zkusila uplatnit a “schovat” ji pod podrobnější specifikaci včas uplatněných námitek. Bohužel, soud řekl, že námitka by sice důvodná byla a byl by to i důvod pro zrušení směnečného platebního rozkazu, ale je uplatněná pozdě. Měla být uplatněna o 4 roky dříve…

V tomto případě by bývalo stačilo nespolehnout na to, že pravda je přeci jasně na straně žalovaného. To totiž v rámci formálního procesu vůbec nemusí znamenat výhru.

Prvotní konzultace případu, jako je tento, by nezabrala více než hodinu. Zjistit, že žalobce porušil vyplňovací oprávnění, byla záležitost cca 20 minut. Což je v běžné sazbě v naší AK zhruba tisícovka. A přitom klientovi jde o cca 300.000 Kč.

Mimochodem, většinu konzultací hravě zvládáme online.

P.S.: Pokud potřebujete vzor směnky vlastní, který je tutově v souladu se zákonem, napiště mi na ak@bakesova.cz a vzor Vám obratem já něbo někdo z kolegů zašleme.

Komentáře