Tichá společnost

TICHÝ SPOLEČNÍK

Tichý společník je ten, který uzavřel se společností (podnikatelem) smlouvu o tichém společenství na základě § 2747 a následujících zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku ve znění pozdějších právních předpisů (dále pod zkratkou „OZ“). Podstatou tohoto smluvního vztahu je, že tichý společník poskytuje společnosti určitý vklad a za toto mu náleží podíl na zisku podnikatele po dobu trvání tiché společnosti. Pro podnikatele se tak může jednat o zajímavou alternativu pro získání finančních nebo jiných prostředků oproti úvěru. A co tichá společnost obnáší?  Pojďme se na její aspekty podívat společně.

Strany smlouvy

Smlouvu o tiché společnosti mezi sebou uzavírají podnikatel (definice podnikatele je na samostatný článek, vychází však z OZ) a tichý společník. Tím je investor, který dává podnikateli určitý vklad, aby se podílel na výsledcích jeho podnikání, tj. na zisku či ztrátě. Může jím být jak fyzická, tak i právnická osoba, podnikatel i nepodnikatel.

Tichý společník se zpravidla na činnosti podnikatele nepodílí ničím jiným než vloženými prostředky, to mu však nebrání podnikateli pomáhat (např. zprostředkovávat zakázky apod.). Stejně tak není omezen v množství podnikatelů, se kterými smlouvu o tiché společnosti uzavře.

Ač zákon nestanoví povinnost písemné formy této smlouvy, lze ji jedině doporučit (ostatně stejně jako u všech dalších smluv), neboť v případě vzniklého sporu ulehčí prokazování její existence a obsahu dohody (např. výši podílu na zisku).

Druh vkladu

Jak jsem uvedla již v úvodu, tichý společník se zavazuje ke vkladu do společnosti. Tímto vkladem nemusí být pouze finance, ale může jít také o movité či nemovité věci, licence nebo jiná práva. Vklad předá tichý společník podnikateli bez zbytečného odkladu po vzniku tiché společnosti anebo nelze-li vklad předat, musí podnikateli umožnit s ním nakládat (zejm. ho používat pro účely podnikání). Podnikatel nabývá vlastnické právo k předmětu vkladu vznikem tiché společnosti.

Speciální ustanovení se týká vkladu nemovité věci (§ 2748 odst. 2 OZ), ke které má podnikatel po dobu trvání tiché společnosti užívací a požívací právo, nestává se tedy jejich vlastníkem.   

Mezi stranami by však vždy měla být dohodnuta hodnota vkladu, pakliže není zřejmá. Toto je důležité pro existenci tiché společnosti. Po zániku tiché společnosti se totiž společníkovi vrací vklad upravený o podíl na výsledku podnikání (tj. podíl na zisku nebo ztrátě). Vrácením je buď převedení nazpět, ukončení užívání či požívání nebo peněžitá náhrada za věc, kterou podnikatel spotřeboval.

„Tichost“ společnosti

Proč hovoříme o tiché společnosti? Protože její existence je v zásadě veřejnosti neznámá. Neznamená to však úplnou anonymitu, ale pouze skutečnost, že smlouvy o tiché společnosti se nikde nezveřejňují ani neevidují a tichý společník se nezapisuje do žádného veřejného rejstříku. O existenci smluvního vztahu tak nemusí vědět nikdo jiný než jen smluvní strany.

Jelikož veřejnost o tiché společnosti zpravidla neví, je naprosto logické, že práva a povinnosti vůči třetím osobám vznikají jen podnikateli. Tichý společník ve vztazích podnikatele s ostatními žádným způsobem nevystupuje. Avšak pozor, jestliže je jméno tichého společníka obsaženo ve jménu nebo obchodní firmě podnikatele, tichý společník ručí za jeho dluhy. Tedy pokud podnikatel neplní, jeho věřitel může plnění vymáhat právě po tichém společníkovi. Obdobně tichý společník ručí spolu s podnikatelem tehdy, pokud třetí osobě, s níž uzavírají smlouvu, řeknou, že podnikají společně.

A ještě poznámka na okraj – chcete-li mít jistotu „tichosti“, můžete ji podpořit doložkou mlčenlivosti, kterou si strany zakotví ve smlouvě.

Existence tiché společnosti

Tichý společník se svým vkladem ze zákona podílí na výsledcích podnikání podnikatele po celou dobu trvání tiché společnosti. Doba jejího trvání je stanovena ve smlouvě, může být sjednána na dobu určitou i neurčitou. Vypovědět jí však lze nejpozději 6 měsíců před koncem účetního období.

Tichá společnost tedy zaniká uplynutím sjednané doby, uplynutím výpovědní doby nebo je-li tichá společnosti zrušena pro některý ze zákonných důvodů:

• Podíl tichého společníka na ztrátě dosáhne výše jeho vkladu (ledaže podíl na ztrátě uhradí nebo vklad doplní),
• Dojde k ukončení podnikání, kterého se tichá společnost týká,
• Bylo-li rozhodnuto o úpadku podnikatele nebo tichého společníka, došlo-li ke zrušení konkurzu pro nepostačující majetek nebo zamítnutí insolvenčního návrhu pro nedostatek majetku.

Po zániku tiché povinnosti podnikatel musí tichému společníkovi vydat vklad upravený o podíl na výsledku svého podnikání dle stavu ke dni zániku tiché společnosti. Toto musí učinit bez zbytečného odkladu.

Podíl na zisku nebo ztrátě

Strany se mezi sebou dohodnou, v jaké výši se tichý společník podílí na zisku a ztrátě. Pokud si tak neujednají, určí se podíl podle výše vkladu tichého společníka a zavedené praxe stran, případně podle zvyklostí. Nelze však ujednat, že se tichý společník podílí pouze na zisku a na ztrátě nikoliv. Vždy se podílí na obojím, a to vždy stejným podílem. Výše podílu je závislá na hospodářském výsledku podnikatele, ujednání pevné částky by bylo nesmyslné, standardně je tedy podíl určen určitým procentem.

Podíl na zisku se určuje z čistého zisku a vyplácí se do 30 dnů po vyhotovení účetní závěrky či jejího schválení, je-li vyžadováno. Řádně vyplacený podíl tichý společník nemusí vracet, a to ani pokud by se následně podnikatel dostal do ztráty.

O podíl na ztrátě se vklad tichého společníka snižuje, takže společník nemusí nic doplácet, pouze se mu zmenšuje vklad. Nemusí jej ani doplňovat do původního stavu, prostě vklad zůstane zmenšený. Pokud tedy v tu chvíli tichá společnost zanikne, bude mu v důsledku ztráty vráceno méně, než do ní vložil.

Výhody tiché společnosti

Pro podnikatele je nespornou výhodou získání zdrojů pro financování svého podnikání zejména v situaci, kdy v budoucích letech neočekává vysoký zisk. Pokud by jej totiž předpokládal, vhodnější by pravděpodobně byl klasický úvěr, u něhož vrací konkrétní částku navíc na úroku, zatímco u tiché společnosti vyplácí částku předem nejasnou, odvíjející se od skutečného zisku.

Tichý společník na druhé straně si díky smlouvě o tiché společnosti může přijít na zajímavý zisk, včetně toho, že v případě pochybností o správném vedení účetnictví (tedy má-li pocit, že jej podnikatel chce ošidit) do něj může nahlížet. Toto kontrolní oprávnění si může ve smlouvě sjednat i pro případ, že pochybnosti nemá. Navíc automaticky dostává účetní závěrky hned po jejich vyhotovení, resp. schválení. Fakticky tak může získat značný vliv nad společností, když díky těmto právům může mít kompletní přehled o hospodářském stavu podnikatele.