Do 10.000 Kč beztrestně… Co se mění v trestním právu od 1.10.2020?

Téměř 20 let byla peněžitá hranice trestného činu nastavena na 5.000 Kč. To je „škoda nikoli nepatrná„. Týká se to samozřejmě jen těch činů, kde výše škody má vliv na to, jestli jde o trestný čin nebo ne. Ještě koncem roku 2001 to byla částka 2.000 Kč, resp. částka rovnající se nejnižší měsíční mzdě stanovené nařízením vlády.

Od 1.10.2020 vstupuje v účinnost zákon s krásným číslem 333/2020 Sb., který mění trestní zákoník, trestní řád i některé další předpisy a přináší dvojnásobné navýšení částky odpovídající škodě nikoli nepatrné i ostatních hranic škod. Tato informace byla hojně medializovaná. Novela ovšem stanoví i spoustu dalších změn, a v tomto článku bych Vás ráda seznámila aspoň s těmi, které z pohledu praxe vnímám jako přínosné a snad i posunující trestní právo a trestní řízení lepším směrem.

Nové limity škody

Trestní zákoník definuje několik „hranic“ škody, které buď u konkrétních činů rozhodují o tom, zda vůbec jde o čin trestný anebo způsobí, že trestný čin „spadne“ do vyššího odstavce, a tedy i přísnějšího trestu.

Nové limity se použijí jak u činů spáchaných po 1.10.2020, tak i u těch dřívějších, kde probíhá stále trestní řízení, pokud je to pro pachatele podle novely příznivější. Takže v mnoha případech bude nyní muset být trestní stíhání zastaveno, pokud je škoda pod 10.000 Kč.

Další novinky v trestním zákoníku

Doznání, prohlášení viny

Posiluje se pozitivní vliv doznání, resp. nového institutu prohlášení viny. Přihlédne se k tomu, jakož i ke sjednání dohody o vině a trestu nebo k označení rozhodných skutečností za nesporné přímo obviněným, při rozhodování o druhu trestu a jeho výměře.

Doznání bude novou samostatnou polehčující okolností. Díky prohlášení viny může být také dosáhnuto uložení nižší výměry trestu, než je jinak stanovená spodní hranice.

Peněžitý trest

Jde o druh trestu, který by se měl stát preferovanějším. Nově bude hned vykonáním trestu (zaplacením) pohlíženo na pachatele, jako by nebyl odsouzen. Neplatí to jen u zvlášť závažných zločinů.

Novinky v trestním řádu (procesu)

Změny, které mi dávají velký smysl:

1. V obžalobě nyní musí být uveden i návrh na uložení trestu s uvedením jeho druhu a výměry nebo návrh na upuštění od potrestání.
2. Soud spolu s obžalobou doručí obžalovanému i upozornění, že má právo se v jím stanovené lhůtě vyjádřit ke skutečnostem uvedeným v obžalobě, zejména:

• zda se cítí být nevinen nebo vinen spácháním skutku anebo některého ze skutků uvedených v obžalobě a z jakých důvodů,
• zda má zájem uzavřít se státním zástupcem dohodu o vině a trestu nebo zda chce v hlavním líčení prohlásit svou vinu,
• zda souhlasí s popisem skutku a jeho právní kvalifikací a s navrženým trestem, případně ochranným opatřením, a
• které skutečnosti považuje za nesporné.

Vyjádření k obžalobě může za obžalovaného učinit i jeho obhájce, a to i když se hlavní líčení koná v nepřítomnosti obžalovaného. Obhájce ovšem nemůže učinit doznání viny nebo prohlášení o vině, to může učinit jen obviněný/obžalovaný.

V novelizovaném trestním řádu jsou pak i další podrobnosti k prohlášení o vině a s tím souvisejícím změnám v průběhu hlavního líčení. Novela se více věnuje i dohodě o vině a trestu.

Nakolik a jak rychle se změny promítnou do praxe jsem sama zvědavá. V probíhajících kauzách klientů naší advokátní kanceláře to minimálně v několika případech povede k zastavení trestního stíhání anebo přesunu do mírnější kvalifikace.