Spolupráce „na IČO“ jako nelegální práce má od 1.1.2024 přísnější sankce i přísnější definici.

Pojem švarcsystém jste už nejspíš někdy slyšeli. Je to spolupráce s podnikatelem, který je sice papírově podnikatel, ale reálně se jeho pozice nápadně podobá zaměstnanci. Tedy co do povinností. Co do práv a výhod je na tom skutečný zaměstnanec o hodně lépe.

Švarcsystém jako pojem nikde v zákoně napsaný nenajdete. Skrývá se pod pojmem „nelegální práce“. V zákoně o zaměstnanosti, v § 5 v písm. e). Kromě švarcystému tam patří i práce cizinců bez příslušného povolení. V tomto článku s dovolením nebudu rozebírat tu část nelegální práce, která souvisí se zaměstnáváním cizinců.

Co je švarcsystém?

Situace, kdy práce, která má znaky závislé práce, je vykonávána na jinou smlouvu než pracovní nebo dohodu o provedení práce nebo dohodu o pracovní činnosti.

A co je vlastně závislá práce?

Pro definici si odskočíme pro změnu do zákoníku práce, § 2. Závislá práce:

• je práce vykonávána ve vztahu, kdy je nadřízený (zaměstnavatel) a podřízený (zaměstnanec),
• je vykonávána podle pokynů zaměstnavatele,
• je vykonávána jménem zaměstnavatele,
• zaměstnanec ji vykonává osobně.

Pokud si teď nejste jistí, jestli náhodou nepracujete anebo „nezaměstnáváte“, i když máte smlouvu na IČO, chvíli přestaňte číst. Ideálně si vezměte k ruce smlouvu (existuje-li v písemné podobě) nebo si představte podmínky spolupráce (je-li smlouva jen ústní). A jednotlivé znaky závislé práce výše uvedené v bodech si hoďte do otázek. A jednu po druhé si zodpovězte.

Takže za prvé – je jedna smluvní strana nadřízená a druhá podřízená? …

Odpověděli jste si u každé otázky ANO? Tak to velmi pravděpodobně není smlouva na IČO správnou volbou. Odpověděli jste si někde ANO a někde NE? Nic není ztraceno, ale ani vyhráno. Klíčový je obsah smlouvy, jednotlivé formulace. A samozřejmě i praxe. Někdy ani sebelepší smlouva ze závislé práce nezávislou neudělá.

Odpověděli jste si u všech otázek NE? Nechci strašit, ale ani to nemusí nutně znamenat, že nejde o zastřenou závislou práci. Zvlášť pokud některé NE nebylo úplně 100%. Ono to totiž ani v soudní praxi nebývá jednoznačné. Natož v praxi inspekce práce, která právě (potenciální) nelegální práci odhaluje a sankcionuje.

Dejme si příklad. Jako jeden ze základních tipů bývá doporučováno, aby OSVČ pracovala současně pro více klientů. A ano, většinou to pak bude signál, že je opravdu podnikatelem a nefunguje v rámci závislé práce. Ale, pokud bude sice mít víc klientů, ale pro toho jednoho konkrétního bude fungovat v rámci předem dané pracovní doby, postupovat přesně podle pokynů zaměstnavatele, ideálně ještě na jeho pracovišti a na jeho počítači, zřejmě v tomto případě bude těžko prokazována „nezávislá“ práce.

A naopak, v danou dobu, klidně měsíc, dva může OSVČ pracovat pro jediného klienta na jediném projektu a přesto nepůjde o závislou práci. Jen to bude zkrátka takový objem zadání, že už OSVČ nebude mít prostor pro sebemenší jinou zakázku.

Co se změnilo od ledna 2024?

Přísnější definice nelegální práce

Dosud se totiž dalo ze švarcsystému vybruslit tím, že v daném případě jde o výjimečnou, krátkou spolupráci. Nejlépe takovou, která probíhala zrovna jen v den, kdy přišla kontrola z inspekce práce.

Tak tenhle argument už nezafunguje. Do definice nám totiž novela přidala takovou kouzelnou větičku:

Pro posouzení toho, zda se jedná o nelegální práci, není podstatná délka výkonu této práce.

V definici nelegální práce v zákoně o zaměstnanosti je také nově slovo „konána“ místo „vykonávána“. To dle výkladů novely znamená, že pro naplnění podmínek nelegální práce již není nutná soustavnost jejího výkonu. Tu dle předchozího znění definice v praxi pak soudy vyžadovaly.

Přísnější sankce

I před novelou hrozily vysoké sankce. Pokuta až 100.000 Kč mohla a může být uložena „zaměstnanci“ a pokuta až 10.000.000 Kč (nejméně však 50.000 Kč) „zaměstnavateli“.

Nově přibyl ještě zákaz činnosti pro „zaměstnavatele“, a to až na dobu 2 let. Co to znamená v praxi? Fakticky likvidaci. Protože „zaměstnavatel“ po dobu zákazu činnosti nesmí podnikat.

Uložení sankcí za nelegální práci má pak i další nepříjemné dopady, například do možnosti získat (resp. i povinnosti vrátit) příspěvky získané v rámci aktivní politiky zaměstnanosti.

Proč stát tak řeší švarcystém?

Hlavní důvody jsou 2:

1. Odvody do státní kasy jsou u OSVČ (při stejné odměně) znatelně nižší než u zaměstnance. A samozřejmě o to víc je pro zaměstnavatele spolupráce v rámci klasického pracovněprávního vztahu dražší i administrativně náročnější, než spolupráce s OSVČ.
2. Ochrana slabších. Dokonce i v případech, kdy o to „slabší“ vůbec nestojí. Nicméně z praxe sama znám dost případů, kdy je spolupráce na IČO opravdu za hranou a velmi nefér směrem k OSVČ.

Je vůbec možné legálně pracovat pro klienta „na IČO“?

Ano, samozřejmě to možné je.

Jen v některých odvětvích, činnostech to může být těžší, případně i vyloučené, protože se tam vždycky „dopustíte“ závislé práce. Poměrně známá je problematická spolupráce samostatných řemeslníků coby subdodavatelů na stavbách (častěji spíše subdodavatelů subdodavatelů) nebo jiných průmyslových zakázkách. Zastřená, nelegální práce není neobvyklá v oblasti marketingu, tvorby webů, poradenství, (virtuální) asistence.

Ač smlouvy i v oblasti stavebnictví pro klienty občas připravuju, jde podle mě o natolik specifickou oblast vyžadující individuální posouzení mnoha okolností, že si netroufám ji jakkoli zobecňovat do vzorových dokumentů nebo veřejných otevřených školení.

V oblasti administrativní asistence, zákaznické podpory, marketingu nebo poradenství a mentoringu do jisté míry zobecňovat a „vzorovat“ jde. Minimálně tak, aby z toho byl zásobník prakticky použitelných tipů, na co si dát pozor, na co nezapomenout i zásobník vzorových formulací.

Právní návody i workshopy

Pohybujete-li se v některé z právě zmíněných oblastí, mám pro vás praktický (video)návod, jak se nedopouštět nelegální práce, včetně vzorových textací do smluv. A nejen, jak nastavit, aby šlo o spolupráci legální, ale také jak nastavit, aby šlo o spolupráci funkční. Abyste ve smlouvě měli vše, co potřebujete. Až do 7.4. (včetně) si průvodce můžete pořídit za zvýhodněnou předprodejovou cenu. Pokud budete chtít jít v uvádění do praxe ještě dál, můžete se přidat i na následný workshop (online), kde probereme i veškeré vaše otázky k tématu a koukneme přímo do konkrétních smluv. Pro workshop bude vypsáno několik termínů, aby se zájemci mohli připojit opravdu živě a abych mohla každému zodpovědět všechny jeho dotazy. Kapacita workhopů bude proto omezená na maximálně 20 účastníků.